Cesta za lepším životem - 6. díl - Řád

Když se z vašeho života stane totální chaos, toužíte po jediném. Dostat do něj řád. Řád je něco, v čem se cítíme dobře, co nám dává smysl a kde jsme v bezpečí. Pocit bezpečí je vůbec ten nejdůležitější pro naše fungování. Já jsem dokázala ze svého života udělat takový maglajz, že dostat do něj řád byl docela oříšek.

Hodně se mi to podařilo díky nové práci. Měla jsme najednou pravidelný pracovní režim od pondělí do pátku a mohla jsem si udělat řád i v jídle, s čímž jsem do té doby taky hodně bojovala. Začátky byly sice docela náročné, ale časem se to zajelo a mě to najednou vyhovovalo. Po letech totální anarchie jsem najednou měla systém. Nebyl to pro mě úplně jednoduchý přechod, ale sžila jsem se s tím a postupně se mi začaly uklidňovat i jiné věci. Začala jsem si díky tomu dávat dopořádku i finanční záležitosti. Práce a finance, to byly dvě zásadní věci, které jsem řešila a snažila se udělat z chaosu řád.

Začalo se dařit, alespoň v těchto dvouch odvětvích jsem měla jasněji. Je pravda, že co se práce týče, tak jsem měla stále v hlavě honbu za posláním a pořád mi to vrtalo hlavou, ale dost jsem to utlumila. Bohužel, neuměla jsem si ten řád tak snadno sjednat i v ostatních oblastech. Práci jsem měla jasně danou, účty platila všechny ihned vždy na začátku měsíce, všechny v jeden den, abych měla pak klid, ale pořád jsem se neuměla srovnat ve vztahové rovině. Stále jsem se cítila uvězněná v kruhu a i když se mnohé zlepšilo, cítila jsem, že to podstatné mi zatím stále uniká.

Ať jsem chtěla nebo ne, stále jsem běhala v kruhu a nechápala proč a nevěděla jsem, jak to mám změnit. Ani jsem nevěděla, co bych vlastně měla měnit. Ta mlha okolo mě byla pořád a já z toho byla hrozně nešťastná. Přece se snažím, tak proč se nic neděje??? I když jsem na jednu strana byla ráda za pokrok, na druhou stranu jsem to negativní pořád hodně vnímala.

Taky jsem v té době hledala stále utěchu, oporu a pomoc u chlapů. Divila se, proč nepřichází žádný pořádný chlap a dál si užívala nezávazných známostí a ještě na to byla hrdá :(. Stále mi to základní nedocházelo, i když mi to moje kamarádka opakovala neustále dokola!!

Nicméně, řád, který se mi v životě začal vytvářet, mi dal a stále dává v životě prostor pro řešení spousty dalších věcí. Jsem za něj i dnes opravdu vděčná, protože se spousta věcí okolo "vyčistila" a já mám možnost řešit další věci. Jak se mám ale dostat z té věčné mlhy???

Byla to dlouhá cesta,..

Vaše Jana

Cesta za lepší životem - 5. díl - Poslání

Vystudovala jsem stavárnu a pak pár let projektovala. Poté jsme přešla do světa financí. Teď jsem zpátky doma a začínám od začátku. Co budu teda dělat? Obě dvě práce mě svým způsobem bavily, ale ani jedna mi nepřinášela takové uspokojení, které bych chtěla. Stále jsem cítila, že je někde něco, co mě bude bavit mnohem víc a co mi bude přinášet určitý druh naplnění. Říká se tomu poslání.

Jenže jak ho zjistit? Kde ho najít? Měla jsem brigádu a hledala jsem si nějakou normální stabilní práci. Věděla jsem, že potřebuji ve svém životě opět nastolit určitý řád. Přesto jsem ale chtěla něco víc. Nevěděla jsem co a zoufale jsem to chtěla zjistit. Rozhodla jsme se, že půjdu opět na vysokou ( už jsem ji studovala dvakrát, ale pokaždé jsem ji nechala) a budu konečně studovat něco co mě bude doopravdy bavit.

Tak jsem začala hledat, kde jsou jaké možnosti dálkového studia, protože na denní bych nešla. Žádný obor mě ale nezaujal a tak jsem byla zklamaná :(. Přesto jsem sama v sobě věřila, že musí být něco, co by mě doopravdy naplňovalo. Chtěla jsem stůj co stůj najít to své poslání, které mám v tomhle životě vykonávat. Věřím, že každý z nás nějaké takové má a je na něm, zda ho najde či ne. Moje touha byla veliká, ale vedla pouze k frustraci, jelikož mi to bylo tak moc vzdálené.

Je jasné, že jsem žádné poslání nemohla najít. Byla jsem tehdy víceméně na dně a frustrovaná sama ze sebe a ze světa okolo mě. Na to, aby jste věděli, co chcete doopravdy dělat, co vás bude uspokojovat a budete to dělat bez ohledu na to, zda vám to bude přinášet peníze nebo ne, mi chyběla jedna podstatná nebo spíše zásadní věc, neznala jsem sama sebe!!! A co je horší, neměla jsem se vůbec ráda, i když na moji obranu jsem to tehdy nevěděla. Nevěděla jsem, co mi přináší radost a co bych mohla dělat kdykoliv. Pro mě bylo i tehdy poslání spojeno s penězi. Jediné, co mě zajímalo, byly peníze.

Naštěstí, přišel ten řád, který jsem tolik potřebovala a to v podobě zaměstnání. Nastoupila jsme do banky. V tu chvíli jsem byla spokojená a moje myšlenky se ubíraly jiným směrem. Je pravda, že mi hlavou proběhlo, zda je to opravdu to pravé ořechové, to přesně pro mě, ale dál jsme to neřešila. Tahle práce mi přinesla přesně to, co jsem tehdy potřebovala, kvalitní zázemí. I když jsem si tenkrát spoustu věcí neuvědomovala, velmi záhy jsem měla pocit, že tady jsem pro tuhle chvíli na správném místě a přestala se tématem životního poslání zaobírat.

Je to už skoro rok a téma poslání je pro mě zatím ještě stále trošku mystické, i když,.... Nacházím po malých krůčcích něco, co mě baví a uspokojuje. Nacházím svoji cestu, která by mohla být i mým posláním. Někde uvnitř sama sebe cítím, že tomu tak je. Stojím teď ale na samém začátku.

Věřím, že poslání opravdu existuje. Pokud však člověk nezná sám sebe, nemůže najít ani své poslání.

Hledejte, zkoumejte a objevujte,..

Vaše Jana