Vystudovala jsem stavárnu a pak pár let projektovala. Poté jsme přešla do světa financí. Teď jsem zpátky doma a začínám od začátku. Co budu teda dělat? Obě dvě práce mě svým způsobem bavily, ale ani jedna mi nepřinášela takové uspokojení, které bych chtěla. Stále jsem cítila, že je někde něco, co mě bude bavit mnohem víc a co mi bude přinášet určitý druh naplnění. Říká se tomu poslání.
Jenže jak ho zjistit? Kde ho najít? Měla jsem brigádu a hledala jsem si nějakou normální stabilní práci. Věděla jsem, že potřebuji ve svém životě opět nastolit určitý řád. Přesto jsem ale chtěla něco víc. Nevěděla jsem co a zoufale jsem to chtěla zjistit. Rozhodla jsme se, že půjdu opět na vysokou ( už jsem ji studovala dvakrát, ale pokaždé jsem ji nechala) a budu konečně studovat něco co mě bude doopravdy bavit.
Tak jsem začala hledat, kde jsou jaké možnosti dálkového studia, protože na denní bych nešla. Žádný obor mě ale nezaujal a tak jsem byla zklamaná :(. Přesto jsem sama v sobě věřila, že musí být něco, co by mě doopravdy naplňovalo. Chtěla jsem stůj co stůj najít to své poslání, které mám v tomhle životě vykonávat. Věřím, že každý z nás nějaké takové má a je na něm, zda ho najde či ne. Moje touha byla veliká, ale vedla pouze k frustraci, jelikož mi to bylo tak moc vzdálené.
Je jasné, že jsem žádné poslání nemohla najít. Byla jsem tehdy víceméně na dně a frustrovaná sama ze sebe a ze světa okolo mě. Na to, aby jste věděli, co chcete doopravdy dělat, co vás bude uspokojovat a budete to dělat bez ohledu na to, zda vám to bude přinášet peníze nebo ne, mi chyběla jedna podstatná nebo spíše zásadní věc, neznala jsem sama sebe!!! A co je horší, neměla jsem se vůbec ráda, i když na moji obranu jsem to tehdy nevěděla. Nevěděla jsem, co mi přináší radost a co bych mohla dělat kdykoliv. Pro mě bylo i tehdy poslání spojeno s penězi. Jediné, co mě zajímalo, byly peníze.
Naštěstí, přišel ten řád, který jsem tolik potřebovala a to v podobě zaměstnání. Nastoupila jsme do banky. V tu chvíli jsem byla spokojená a moje myšlenky se ubíraly jiným směrem. Je pravda, že mi hlavou proběhlo, zda je to opravdu to pravé ořechové, to přesně pro mě, ale dál jsme to neřešila. Tahle práce mi přinesla přesně to, co jsem tehdy potřebovala, kvalitní zázemí. I když jsem si tenkrát spoustu věcí neuvědomovala, velmi záhy jsem měla pocit, že tady jsem pro tuhle chvíli na správném místě a přestala se tématem životního poslání zaobírat.
Je to už skoro rok a téma poslání je pro mě zatím ještě stále trošku mystické, i když,.... Nacházím po malých krůčcích něco, co mě baví a uspokojuje. Nacházím svoji cestu, která by mohla být i mým posláním. Někde uvnitř sama sebe cítím, že tomu tak je. Stojím teď ale na samém začátku.
Věřím, že poslání opravdu existuje. Pokud však člověk nezná sám sebe, nemůže najít ani své poslání.
Hledejte, zkoumejte a objevujte,..
Vaše Jana
Jenže jak ho zjistit? Kde ho najít? Měla jsem brigádu a hledala jsem si nějakou normální stabilní práci. Věděla jsem, že potřebuji ve svém životě opět nastolit určitý řád. Přesto jsem ale chtěla něco víc. Nevěděla jsem co a zoufale jsem to chtěla zjistit. Rozhodla jsme se, že půjdu opět na vysokou ( už jsem ji studovala dvakrát, ale pokaždé jsem ji nechala) a budu konečně studovat něco co mě bude doopravdy bavit.
Tak jsem začala hledat, kde jsou jaké možnosti dálkového studia, protože na denní bych nešla. Žádný obor mě ale nezaujal a tak jsem byla zklamaná :(. Přesto jsem sama v sobě věřila, že musí být něco, co by mě doopravdy naplňovalo. Chtěla jsem stůj co stůj najít to své poslání, které mám v tomhle životě vykonávat. Věřím, že každý z nás nějaké takové má a je na něm, zda ho najde či ne. Moje touha byla veliká, ale vedla pouze k frustraci, jelikož mi to bylo tak moc vzdálené.
Je jasné, že jsem žádné poslání nemohla najít. Byla jsem tehdy víceméně na dně a frustrovaná sama ze sebe a ze světa okolo mě. Na to, aby jste věděli, co chcete doopravdy dělat, co vás bude uspokojovat a budete to dělat bez ohledu na to, zda vám to bude přinášet peníze nebo ne, mi chyběla jedna podstatná nebo spíše zásadní věc, neznala jsem sama sebe!!! A co je horší, neměla jsem se vůbec ráda, i když na moji obranu jsem to tehdy nevěděla. Nevěděla jsem, co mi přináší radost a co bych mohla dělat kdykoliv. Pro mě bylo i tehdy poslání spojeno s penězi. Jediné, co mě zajímalo, byly peníze.
Naštěstí, přišel ten řád, který jsem tolik potřebovala a to v podobě zaměstnání. Nastoupila jsme do banky. V tu chvíli jsem byla spokojená a moje myšlenky se ubíraly jiným směrem. Je pravda, že mi hlavou proběhlo, zda je to opravdu to pravé ořechové, to přesně pro mě, ale dál jsme to neřešila. Tahle práce mi přinesla přesně to, co jsem tehdy potřebovala, kvalitní zázemí. I když jsem si tenkrát spoustu věcí neuvědomovala, velmi záhy jsem měla pocit, že tady jsem pro tuhle chvíli na správném místě a přestala se tématem životního poslání zaobírat.
Je to už skoro rok a téma poslání je pro mě zatím ještě stále trošku mystické, i když,.... Nacházím po malých krůčcích něco, co mě baví a uspokojuje. Nacházím svoji cestu, která by mohla být i mým posláním. Někde uvnitř sama sebe cítím, že tomu tak je. Stojím teď ale na samém začátku.
Věřím, že poslání opravdu existuje. Pokud však člověk nezná sám sebe, nemůže najít ani své poslání.
Hledejte, zkoumejte a objevujte,..
Vaše Jana
Žádné komentáře:
Okomentovat