Je to už hodně dlouhou dobu, co mám pocit, že jsem sešla ze své životní cesty. Pokud jsem vůbec tedy po nějaké šla. Posledních pár let u mě bylo opravdu přelomových. Velká spousta věcí se změnila, spousta věcí skončila, ale nové a lepší stále nikde. Udělala jsem velkou spoustu chyb a nadělala řadu problému ne jen sobě ale i svým blízkým. Bohužel jsem ale nenašla cestu ven.
Mám stále pocit jako bych bloudila ve tmě a stále dokola. Ať udělám v životě cokoliv, nemůžu se vymotat. Nevím, jestli ten pocit znáte, ale není to nic příjemného. Obzvlášť pokud to trvá již několik let. Na druhou stranu samo o sobě se nikdy nic nezmění a stokrát si můžu říct, že to chci změnit, ale pokud pro to nic neudělám, tak se nezmění vůbec nic! A to byl můj problém. Stále jsem se ptala sama sebe i druhých PROČ?? A samozřejmě jsem dostávala různé odpovědi. Nicméně jsem vůbec nic nedělala. Jedna moje kamarádka, která se zabývá duchovnem se mi snažila opravdu hodně pomoci. Neustále mi říkala, že musím pracovat sama na sobě a věnovat se sama sobě,.. A já neměla ani zdání jak to myslí. Věděla jsem, že se motám stále dokola a že cesta ven nebude jen tak. Přesto jsem stále chtěla slyšet něco konkrétního! Jako třeba stylem, teď jdi doprava, teď vem tuhle práci, teď udělej přesně to a to a bude to zase dobrý.
Takhle to ale nefunguje. I když mi kamarádka říkala, co je třeba udělat, já tomu nerozuměla a ani to nešlo. Když už se to zdálo bezvýchodný, opět jsem se jí zeptala co mám dělat. Její rada byla prostá. Začni se věnovat jen sama sobě. Investuju až moc energie mimo sebe samu a pak už nemám kdy a z čeho řešit sama sebe. Řekla mi, ať ukončím některé vztahy a začnu se věnovat jen a jen sobě a že se to časem zlepší. To už je docela konkrétní rada, přesto jsem pořád nechápala, co to vlastně znamená věnovat se sama sobě.
Časem to však přišlo samo. Tím, že jsem nevěnovala energii nikomu jinému, měla jsem mnohem více volných myšlenek sama na sebe. Hodně jsem přemýšlela, hledala různé informace na internetu a vytvářela neustále nové a nové scénáře svého bytí. Teď mám pocit, že tomu konečně začínám rozumět. Mít čas jen pro sebe je opravdu něco zázračného. Najednou vidíte spousty věcí, které vám dřív doslova unikaly. Mám teď v hlavě spoustu myšlenek a nápadů a snad už taky konečně vidím, kde se stala chyba, nebo tedy spíše co jsem dělala stále špatně.
Momentálně jsem na začátku své cesty za novým a snad lepším životem a čeká mě spousta práce. První, na čem chci teď zapracovat, je dát si dohromady životní priority a taky se pokusit zjistit, co chci vlastně v životě dělat, co je mé poslaní, protože to stále nevím a dost mě to trápí. Musím se naučit nést plně odpovědnost za své činy a hlavně si vše ihned uvědomovat a ne až pak zpětně. Bude to dlouhá a náročná a cesta, ale chci ji podstoupit, protože na druhé straně mě snad čeká něco lepší. Ne snad! Určitě!!
Takže první úkol je stanovení životních priorit a nejbližších cílů v životě a jejich jasná definice. A pak se uvidí co dál ;)
Jana
Žádné komentáře:
Okomentovat